Díl dvanáctý: Příběh poutního kostela sv. Anny nad Andělskou Horou
Díl dvanáctý: Příběh poutního kostela sv. Anny nad Andělskou Horou

Díl dvanáctý: Příběh poutního kostela sv. Anny nad Andělskou Horou

Publikováno 3. dubna 2020

Dnes bych vás rád pozval na místo, kam kdo jednou zavítá, milerád se vrací. Vládne zde totiž neobyčejně působivá atmosféra – není divu, právě tudy doslova procházely duchovní dějiny Jeseníků. Leží nad malebným městečkem Andělská Hora a my místní mu neřekneme jinak než původním názvem Annaberg. Pojďme se vypravit za pohnutou minulostí kostela sv. Anny.

Přestože tudy od středověku vedla významná obchodní stezka (později zvaná Poštovní cesta), jižní svah Anenského vrchu (861 m) zel prázdnotou až do roku 1696. Tehdy zde z iniciativy zbožné mládeže, jež se v těchto místech o nedělích setkávala, vyrostla dřevěná kaple. Bohoslužby si záhy získaly oblibu věřících a kapacita skromného svatostánku přestala stačit. Kvůli nadměrnému počtu poutníků museli faráři sloužit mše pod širým nebem. Když však jednoho větrného dne ulétla knězi hostie přímo z rukou, bylo rozhodnuto o výstavbě většího chrámu Páně. Kamenný kostel se začal budovat roku 1769 a již následujícího roku 26. července, na svatou Annu, byl slavnostně vysvěcen. O několik let později císař Josef II. poutě zakázal, a dokonce bylo v plánu objekt zbořit. Z toho naštěstí sešlo a v dubnu 1795 císař Leopold kostel znovu otevřel.

Okolo roku 1846 začal poblíž přebývat poustevník, pozdější dva svatí asketové odtud v 80. letech přesídlili do Horního Údolí. Jenže marná sláva, duševní potrava žaludek nenaplní, a tak pro příchozí vznikla několik metrů od kostela hospoda. Pohostinství na počátku 20. věku vedl Franz Ludwig, po jeho smrti (1916) pak manželka Marie, jejíž vynikající kuchyni oceňovali nejen věřící, ale stále častěji i turisté. Od 50. let kostel chátral, o dvě desetiletí později přišel úplný zákaz mší a do vzácného interiéru se pustili vandalové a povětrnostní podmínky. Změnu k lepšímu nepřinesla ani 90. léta. Tento symbol někdejší jesenické religiozity na poslední chvíli zachránila až náročná rekonstrukce podnícená v novém tisíciletí andělskohorskou radnicí. Od října 2014 tak lze opět obdivovat mistrovství předešlých i současných generací. Anebo zde můžeme prostě jen rozjímat či se nechat unášet překrásnými výhledy na zvlněnou krajinu Nízkého Jeseníku.

O významných rodácích Andělské Hory a historii města se dozvíte více v rozhlasovém pořadu ČRo Olomouc Andělé z Andělské Hory.

Matěj Matela


Soupis všech publikovaných dílů zde.
 
Fotografie
Díl dvanáctý: Příběh poutního kostela sv. Anny nad Andělskou Horou
Panorama Anenského vrchu s kostelem, 30. léta (zdroj: Vlastivědné muzeum Jesenicka).
Grafika z dílny výtvarníka Rudolfa Tamma (1908–1943) zpodobňující kostel sv. Anny.
Od Andělské Hory vede ke kostelu nádherná alej, roku 2008 vyhlášena za památnou. Tvoří ji více jak 250 stromů, především lípy, dále pak javory či jasany (říjen 2018).
Nádherně zrekonstruovaný interiér kostela se vzácným obrazem sv. Anny z dílny Johanna Franze Greipela (1720–1798) pocházejícího z Horního Benešova (foto: Miroslav Kobza).
Vydáme-li se z Annabergu hustými lesy směrem k Vrbnu, zanedlouho dorazíme k Anenské myslivně (leden 2016).