Díl třicátý: Leuchtenstein, tajemný hrad jesenického podhůříPublikováno 21. dubna 2020 Náš malý a kvůli perifernímu charakteru často přehlížený okres je regionem s bohatou a specifickou historií, a tak zde turista může objevit zajímavosti, které jinde uvidí jen výjimečně. To platí zejména pro zájemce o kastelologii, kteří na poměrně malém prostoru najdou hustou síť hradů, tvrzí či jejich pozůstatků. Zvláště významná je z tohoto pohledu oblast, jejímž centrem je město po válce pojmenované po oné „osudné“ hornině, která se zde těžila již v 1. polovině 13. století. Mluvíme samozřejmě o zlatu a Zlatých Horách. Severnímu výběžku Příčného vrchu kdysi vévodil monumentální Edelstein. Severovýchodně od něj, ve vzdálenosti přibližně 4 km, se v ne příliš dobré strategické poloze na svahu Biskupské kupy nacházel nevelký Leuchtenstein (660 m n. m.). Dějiny hrádku jsou na rozdíl od jeho „většího brášky“ obestřeny značně hutným hávem tajemství. Písemnosti, jež by osvětlovaly založení či funkci hradu, se totiž nedochovaly. Jediným záznamem, dokazujícím pouze existenci zříceniny, zůstává úryvek z urbáře datovaný k roku 1687. Z průzkumu hmotných pramenů a samotné polohy nicméně mnozí polyhistorové, nadšenci a v posledních letech i kastelologové přišli s mnohými teoriemi, odhady a soudy, jež mohou (ale také nemusí) odpovídat historické realitě. Jádro hradu, pravděpodobně s lichoběžníkovou dispozicí, bylo obehnáno ze 3/4 okružním příkopem a za ním probíhajícím valem. Val měl svou nejsilnější část na severní a vstupní východní straně. Samotné jádro o rozměrech max. 50 x 45 m bylo obehnáno 1,5 m silnou obvodovou zdí, u které byl nedaleko vchodu palác. Druhá budova se v areálu nacházela na jižní straně. Případnou obranyschopnost celého objektu zvýrazňoval fakt, že na vyvýšené a v případě nutnosti samostatně hájitelné plošině o rozměrech 28 x 17 m stál i na vnitřní hradbu přimknutý 8 m široký bergfrit, čili vysoká věž. Její zbytky jsou také jedním z mála dochovaných pozůstatků objektu. Pokud se budeme držet odbornějších tezí, můžeme říci, že hrad nechal v 2. polovině 13. století založit buď vratislavský biskup, nebo člen opavské větve Přemyslovců. Důvodem byl zřejmě fakt, že jeden či druhý v té době držel už zmíněný Edelstein a jeho sok v honbě za třpytivým kovem nechtěl ztratit svůj vliv v oblasti. Proto na opačné straně města vystavěl tento „kontrahrad“. Ve 14. století nicméně přece jen převážil význam Edelsteinu a Leuchtenstein začal pomalu chřadnout. Jestli zanikl samovolně, působením zubu času či byl i přes svou klesající důležitost někým dobyt a pobořen, však není možné určit. Co však můžeme říci jistě, je to, že v období po roce 1779 se na místě, kde původně stával, nacházela už jen rozsáhlá holina. Kamil Tomášek |