Díl devětatřicátý: Priessnitzova vnučka Zdenka Friedrich-Ripper
Díl devětatřicátý: Priessnitzova vnučka Zdenka Friedrich-Ripper

Díl devětatřicátý: Priessnitzova vnučka Zdenka Friedrich-Ripper

Publikováno 30. dubna 2020

Zatímco Vincenze Priessnitze není snad čtenářům nutné jakkoliv představovat, o životních osudech a působení jeho rodiny a potomků ví místní veřejnost výrazně méně. Přitom jeho zeť Johann Ripper byl podobně výraznou postavou, která zásadním způsobem spoluutvářela společenský a kulturní život v okolí. Za všechny jeho aktivity uveďme založení a dlouholeté předsednictví Moravsko-slezského sudetského horského spolku, jenž protkal jesenické horské hřbety sítí turistických stezek a vystavěl nejednu rozhlednu či vedl horskou chatu. Bývalý hejtman císařské armády a zároveň manžel Priessnitzovy dcery Marie Anny věnoval značné úsilí rozkvětu lázeňského areálu a shromažďováním dokumentů o svém tchánovi výrazně pomohl udržovat jeho odkaz a dědictví. Do péče o rodinnou historii zasvětil rovněž svou dceru Zdenku Friedrich-Ripper (1861–1940), jejíž jméno nezaslouženě rezonuje ve veřejném vlastivědném prostoru poměrně poskrovnu.

Právě Zdenčinou zásluhou je dodnes možné v muzejních expozicích (a v mnohem větším zastoupení rovněž v depozitářích) obdivovat bohatý materiál zachycující Vincenze Priessnitze, jeho rodinu, vodoléčbu, proměnu gräfenbergských lázní a mnoho dalšího. Spolu se svým otcem jako jediný jeho potomek (tři sourozenci zemřeli v útlém věku) nejprve zřídila v Priessnitzově rodném domě, kde oba bydleli, muzeum, či lépe řečeno pamětní síň svého dědečka. Snímky tohoto pokoje se dochovaly a lze si je prohlédnout v přiložené galerii. Po smrti Johanna Rippera darovala Zdenka v roce 1913 soubor nashromážděných dokumentů městskému muzeu. Tento dobrý skutek byl však příslovečně „potrestán“ hned nadcházejícího roku, kdy v lednu 1914 zemřel její manžel Jan Friedrich a v listopadu se stal obětí první světové války její jediný syn Carry (jeho pohřební stuhu bylo možné spatřit v předloňském roce na výstavě věnující se Velké válce).

Díky Zdence dodnes VMJ schraňuje bohatý soubor památek na Vincenze Priessnitze a vodoléčbu. Naprosto unikátní je zejména rozsáhlá sbírka vodoléčebné literatury o několika stovkách publikací. Významná je rovněž kolekce fotografického materiálu opatřeného Zdenčinými vlastnoručními poznámkami, umožňující identifikovat dnes již zapomenuté osoby. V rámci nedávného znovuobjevení bývalých dokumentů z expozice lázeňství (o kterém se mohl pozorný čtenář dočíst v příspěvku o sošce V. Priessnitze) se našel rovněž obrázek mladé dívky, kterou není nikdo jiný než právě tato donátorka muzea.

Jan Petrásek


Soupis všech publikovaných dílů zde.
 
Fotografie
Byt Zdenky jako pamětní síň (zdroj VMJ).
Byt Zdenky jako pamětní síň (zdroj VMJ).
Byt Zdenky jako pamětní síň (zdroj VMJ).
Díl devětatřicátý: Priessnitzova vnučka Zdenka Friedrich-Ripper
První expozice V. Priessnize v meziválečné době ve Vodní tvrzi (zdroj VMJ).
Zdenka ve svém bytě (zdroj VMJ).