Díl sedmý: Proč je dobré stát se mumií (pokud jste rostlina)
Díl sedmý: Proč je dobré stát se mumií (pokud jste rostlina)

Díl sedmý: Proč je dobré stát se mumií (pokud jste rostlina)

Publikováno 29. března 2020

Navzdory obecnému povědomí netvoří muzejní sbírku jen střepy rozbitých nádob, polámané zemědělské nástroje, sošky bez končetin, červotočem prožrané skříně či dávno neplatné mince. Kdepak, v muzejní sbírce se najdou i zdánlivě větší zbytečnosti. Třeba sušené, vylisované bylinky nalepené na archy zažloutlého papíru. Tušíte správně, řeč je o herbáři.

Herbář je jedním z nejběžnějších typů přírodovědných sbírek. Sbírkovými předměty jsou v tomto případě tzv. herbářové položky. Jak taková položka vypadá, to celkem výstižně popisují výše uvedená slova. K vylisované rostlině přilepené na podkladový papír zbývá doplnit jediný detail, ve kterém ale, jak známo, tkví ďábel. Tím neopomenutelným doplňkem je herbářová etiketa alias scheda, tedy lísteček s údaji o místě, datu a dalších okolnostech nálezu. A ejhle, z obyčejného sena se rázem stává vědecky hodnotný materiál! Herbářová položka je dokladem o tom, že se konkrétního dne na konkrétním místě vyskytovala rostlina, kteroužto si případný zájemce, badatel či pochybovač může bez okolků prohlédnout na vlastní oči, aniž by musel cestovat v prostoru a čase.

Přestože herbarizace je poměrně stará a veskrze primitivní metoda konzervace rostlin, dodnes nebyla překonána. Žádné moderní digitalizační postupy totiž nedokážou se stejnou efektivitou zachytit všechny detaily rostlinného těla, od barvy květů po tvar pylových zrn, či třeba velikost průduchových buněk na spodní straně listů... Jedná se zkrátka o dokonalou rostlinnou mumifikaci. Je-li přitom o herbářové položky správně pečováno, zejména jsou-li chráněny před muzejními škůdci, mohou mít až překvapivě vysokou životnost (dá-li se takové slovo použít pro mrtvý organismus). Vždyť nejstarší herbář sušených rostlin z našeho území, nalezený nedávno v broumovském klášteře, pamatuje i třicetiletou válku!

V herbáři Vlastivědného muzea Jesenicka takhle staré položky nenajdeme. Ty nejstarší pocházejí ze 30. let 20. století. I tak je to ale úctyhodné stáří. Jen uznejte, že na svůj věk vypadají velmi zachovale!

Vojtěch Taraška


Soupis všech publikovaných dílů zde.
 
Fotografie
Vzácná rostlina vysokohorských luk, violka žlutá sudetská, před návštěvou botanika.
Violka žlutá sudetská po návštěvě botanika. Herbářová položka ze 30. let 20. stol., Jesenicko.
Orchidej prstnatec májový před návštěvou botanika.
Prstnatec májový po návštěvě botanika. Herbářová položka ze 30. let 20. stol., Jesenicko.