Díl čtyřiatřicátý: Vznik první zemědělské školy na Frývaldovsku IV

Publikováno 25. dubna 2020

Přestože byla Vyšší hospodářská škola v roce 1929 rozhodnutím z roku 1925 zrušena, již na podzim roku 1926 byla zahájena výuka v rámci dvouleté Rolnické školy. Instituce tak nadále vzdělávala prakticky i teoreticky budoucí rolníky, případně dědice zemědělských usedlostí pro řízení agrárních podniků. Délka studia činila 2 roky a každý z ročníků trval 10 měsíců. Poslední žáci byli přijati v roce 1938, neboť na podzim téhož roku byla na základě Mnichovské dohody odtržena pohraniční území. Tito žáci absolutorium převzali v roce 1940.

V roce 1940 byla Rolnická škola přeměněna v Zemědělskou školu a hospodářskou poradnu s oddělením pro dívky. Obsahem vyučovacích hodiny byly: výnosy, půdy, rostliny, chov zvířat, německé zemědělství, písemnictví, počty a měření, tělesná výchova a zpěv. Pro zajímavost můžeme uvést, že vyučování dívek zahrnovalo 26 týdnů teoretického vyučování, na hodinách praxe se pak učily vařit, udržovat zásoby, pečovat o dům a malé děti, šít atd.

V roce 1944 došlo k rozpadu školy. Ve zdejších budovách byli ubytováni vojáci prohrávající německé armády a uprchlíci, kteří zcela zničili zařízení školy včetně do té doby vedeného školního archivu.

Odsunem německy hovořícího obyvatelstva z Frývaldovska a příchodem nových osadníků rostla potřeba znalostí zemědělských oborů, neboť mnozí dosídlenci nebyli zvyklí na zdejší zemědělská specifika podmíněná klimatickými podmínkami, a tak některé zemědělské pokusy, často bizarního rázu, končily nezdarem (např. pěstování paprik na Rejvíze).

Již 1. října 1946 usedlo do školních lavic 26 žáků v rámci jednoroční rolnické školy, dále 23 žáků lidové zemědělské školy a 18 děvčat ze zemědělských rodin do hospodyňské školy.

Dnes by již málokdo řekl, že zemědělská škola v Horních Heřmanicích si díky působení význačných pedagogů a odborníků získala značnou odezvu v odborných kruzích, k čemuž přispívali především samotní absolventi či maturanti, kteří se posléze stali příkladnými hospodáři. Po studiu na vysokých školách např. v Praze, Vídni atd. se mnohdy sami stali učiteli či odborníky v zemědělství.

Po válce obnovená zemědělská škola prošla velkým vývojem, nadále však plní své původní poslání, tj. získání základního teoretického vzdělání a praktických zkušeností v oblasti zemědělství.

Pavel Žurek