Díl třiatřicátý: Poezie z Priessnitzovy vyhlídky

Publikováno 27. listopadu 2020

Moderní technika, zvláště ta spojená s fotografováním, urazila za poslední roky nesmírný kus cesty, a lze se tak setkat se snímky, jejichž technická dokonalost natolik umocní zážitek ze zobrazeného místa, že se člověku častokrát doslova tají dech a nenachází slov. Bylo by však troufalé se domnívat, že tomu v minulosti muselo být nutně jinak (uvážíme-li, že i v jistých dobách přicházely novinky v některých odvětvích poměrně rychle a vzbuzovaly všeobecný údiv). Původní německé obyvatelstvo si však čas od času při zážitcích z pohledů na fotografie okolní krajiny pomáhalo slovy, či lépe řečeno jimi snímky doplňovalo. Za takový příklad může posloužit několik pohlednic zachycujících město Jeseník, které jsou opatřeny básní o čtyřech slokách, z nichž každá se skládá ze čtyř veršů. Autorství básně bohužel není ani v jednom případě uvedeno. Avšak Franz von Bielau ve svém životopise Vincenze Priessnitze z přelomu 19. a 20. století mimoděk, konkrétně v části věnující se malebnosti lázní Gräfenberk a jeho okolí, zmiňuje právě pohled na město z Křížového vrchu (v té době nazývaném Priessnitz-Aussicht, tedy Priessnitzova vyhlídka), který inspiroval jistou Vídeňačku natolik, že v ní tato podívaná probudila „poetický výlev“. Ten se pak, nám prozatím neznámým způsobem, stal součástí několika poštovních dopisnic s výjevem Jeseníku.

Jelikož však není v posledních desetiletích německý jazyk běžným dorozumívacím prostředkem zdejšího kraje, a většina čtenářů by tak byla ochuzena o zprostředkování zážitku, jaký při návštěvě města pociťovala jistě nejen zmíněná návštěvnice z císařské metropole, ale i mnozí další turisté či lázeňští hosté (a okolní krásu vnímal patrně rovněž nejeden místní starousedlík), dovolil si autor příspěvku přebásnit dílo do českého jazyka při zachování co možná největší autentičnosti původního znění:

Sic Frývaldov je město drobné, (Klein ist das Städtchen Freiwaldau,)
rozkošné je na pohled, (Doch lieblich anzuseh´n,)
v lesích, nivách je překrásné (Und herrlich ist´s in Wald u. Au,)
v létě svobodně se procházet. (In Sommer frei zu geh´n.)

Jeho lesy dávají chlad a klid, (Sein Wald gibt Kühlung uns aund Ruh´,)
často také pokoj, útěchu, (Oft Trost und Frieden auch,)
novou sílu nemocnému vlít (Führt Kranken neue Kräfte zu)
díky ostrému jejich nádechu. (Durch seinen würz´gen Hauch.)

Mnohým líbeznou nivu nabídne oka zrak (Manch´ schöne Au das Aug´ erblickt)
z výšky kopce, kde vítr zahvízdal. (Von luft´ger Bergeshöh´,)
Svobodným se cítí srdce a odvane mrak (Frei fühlt das Herz sich und entrücktI)
ten marný a nicotný světa žal. (Dem nicht´gen Erdenweh!)

Leckdo již velebil a skládal báje (Darum sein Lob schon Mancher pries,)
o městě, co ve světě je ctěno. (Dem Freiwaldau bekannt,)
Tomu otevřou se brány ráje, (Es wird mit Recht das Paradies)
Slezsko, toť toho nebe jméno. (Von Schlesien genannt.)

Jan Petrásek