Díl šestačtyřicátý: Zapomenutý portrét matky Johanna Rippera

Publikováno 7. května 2020

V týden starém příspěvku jste se mohli dočíst o Zdence Friedrich-Ripper a na znovuobjevené kresbě spatřit její podobu zamlada. V dnešním díle představíme podobiznu nikoliv dcery Johanna Rippera, nýbrž naopak jeho matky. Její ztvárnění ukrýval bez většího zájmu takřka tři desítky let v depozitářích muzea polozapomenutý obraz, zakoupený v roce 1992 od soukromého majitele. Bližší okolnosti předchozího vlastnictví bohužel nezůstaly zaznamenány, což je vzhledem k evidentnímu předchozímu držení v rodině Ripperů velice na škodu. Zadní strana rámu totiž skrývá přípisek, učiněný dle jeho obsahu vlastnoručně Zdenkou Friedrich-Ripper: „Meine liebe Grossmutter Therese Juliane Schelz, verehelichte Ripper, aus Eggenburg (geb. 1797 + 26. 12. 1842).“

Korektní historický postup ideálně vyžaduje potvrzení údajů z jiných zdrojů. Jenže abychom mohli obraz skutečně ztotožnit s matkou Johanna Rippera, nebylo možné kvůli absenci důkladnějšího zpracování života Priessnitzova zetě sáhnout po literatuře, ale provést výzkum archivního materiálu, nejlépe v podobě matrik. Přinejmenším znalost Ripperova data a místa narození (2. 7. 1830 v Meziříčí u Tábora), případně rovněž datum jeho svatby s Priessnitzovou dcerou Marií Annou, pomohly celý proces výrazně urychlit. Z jakého prostředí tedy jeden z nejvýznamnějších místních činitelů pocházel? Jeho otec, taktéž Johann Ripper, pracoval jako geometr na katastru (právě mezi lety 1826 až 1830 bylo v Čechách prováděno první vyměřování tzv. stabilního katastru). Více matrika bohužel neuvádí. Informačně velkorysejší je zápis u matky Theresie, která byla dcerou Leopolda Schölze, obchodníka z dolnorakouského městečka Eggenburg. Odtamtud pocházela také její matka Juliana, rozená Zuck či Zuch.

Na obraze o rozměrech 37 x 31 cm tedy můžeme skutečně spatřit podobu Ripperovy matky. Portrétista ji zachytil zhruba v období Ripperova narození, tedy mezi jejím 30. a 40. rokem, sedící u stolu v zahradě a držící snítku pomněnek, s účesem a oblečením odpovídajícím tehdejšímu biedermeierovskému období. Pozornost je však nutné rovněž upřít na autora této olejomalby. Dle signace „Machek A. fecit“ by mělo jít o významného českého portrétistu Antonína Macheka, zhotovovatele podobizen takových velikánů, jakými byli J. Dobrovský, P. J. Šafařík, J. K. Tyl či J. Jungmann.

Jan Petrásek