Přednáška přenesla účastníky na plovárny a koupaliště Jesenicka

Horký dech nastupujícího léta však do starobylého sálu nedosáhl, a pracovník Vlastivědného muzea Jesenicka Pavel Macháček tak mohl přítomné seznámit nejen s historií pohybu lidského druhu v prostředí, jež pro něho nebylo zcela stvořené, ale přiblížit i snahu předků o svlažení v průběhu slunečných letních dní. Díky géniu Vincenze Priessnitze a Johanna Schrotha se malebný region pod Šerákem mohl pyšnit tradicí využívání vody k léčebným účelům. Ve velkých lázeňských domech tak na počátku 20. století existovaly i bazény k osvěžení, ovšem dostatkem vhodných ploch ke svlažení a sportovnímu vyžití uprostřed chladivých vln Jesenicko rozhodně neoplývalo. Podhorské říčky byly mělké, dnes zatopené lomy ještě činné a několik málo rybníků se hodilo spíše k chovu ryb. Výstavba plováren a koupališť na Jesenicku se proto stala doslova nutností. V meziválečném období se tato realizace uskutečnila nejen v Jeseníku, ale i v dalších jesenických městečkách. Jako součást smělých budovatelských plánů poté probíhala na některých vesnicích v čase pětiletek. S tím, jak se snižovala velikost plaveckých úborů, stoupaly nároky plavců na komfort. Vodu požadovali předehřátou a radovánky uprostřed vln jim i v zimních měsících umožnila výstavba prvního krytého bazénu v České Vsi. Technický pokrok i lidská pohodlnost však přinesly na přelomu milénia bazény k lidským obydlím a řada kdysi obležených koupališť začala postupně mizet. Svědectví o jejich existenci dnes poskytují jen zažloutlé fotografie, během jejichž promítání mohli návštěvníci přednášky prožít alespoň pomyslné osvěžení. Prázdniny a čas dovolených však začínají, a tak proč nevyrazit na skutečnou, a ne pouze virtuální cestu po jesenických plovárnách a koupalištích. V horkých dnech rozhodně osvěží!