Ohlédnutí za sedmou T-expedicí Jeseníky

Jak už název napovídá, sekci Využití umělé inteligence ve vývoji kosmetických přípravků zajímalo, jestli je umělá inteligence již natolik pokročilá, aby bylo možné využít jejího potenciálu při vytváření nových receptur kosmetických přípravků z regionálních bylin. Badatelé připravili dle AI generovaných receptur vzorky kosmetických přípravků, u kterých pak zkoumali fyzikálně-chemické vlastnosti. Při porovnávání s návrhy ze strany odborníků však bylo patrné, že lidský um, odbornost a znalost regionu hraje stále první housle. AI se naopak ukázala velmi vhodná pro tvorbu etiket.

Badatelé v sekci Architektura a urbanismus se kritickým okem podívali na okolí Vodní tvrze. Toto zatím spíše nevyužité místo má podle mladých urbanistů potenciál stát se atraktivním víceúčelovým veřejným prostorem, kterým nebudou kolemjdoucí jen procházet, ale rádi v něm stráví svůj volný čas. Vodní příkop by opět mohl být naplněn vodou, parkán by zkrášlila luční výsadba, lidé by mohli využít nových laviček. U Vodní tvrze by ale mohla vzniknout i kavárna s průchozí střechou, a dokonce i letní kino. Mimo to připravila tato sekce pro zájemce o architekturu model Vodní tvrze, k němuž si můžeme z plastelíny sami vymodelovat prvky, které by se nám u tvrze líbily.

Další, již tradiční, sekcí byla sekce entomologická, která se ale tentokrát zajímala o hmyz ze zcela nového úhlu. Její název vyjadřující i téma bádání zněl Opylovači a Národní plán obnovy přírody. Vzhledem k tomu, že EU loni schválila rozsáhlý projekt pro pomoc přírodě bojovat s důsledky klimatické změny, mladí entomologové se rozhodli zkusit nám laikům tuto problematiku přiblížit. Protože kdo z nás pozná jinou včelu než včelu medonosnou? Badatelé proto pracovali na vytvoření poutavého atlasu našich nejběžnějších opylovačů, se kterým se bude moci vydat na louku nebo třeba do parku i úplný začátečník a tyto důležité živočichy pozorovat, nebo dokonce i pomoci odborníkům mapovat.

Nováčkem byla sekce Jeskyně na Špičáku – kapitoly z historie. Tato jeskyně je pro návštěvníky mimořádně zajímavá obrovským množstvím dochovaných historických nápisů, podpisů a značek. Kdo je na stěnách jeskyně zanechal a proč? To je otázka, kterou se badatelé snažili zodpovědět hledáním v dobovém tisku, matrikách a dalších zdrojích. Zajímaly je též okolnosti otevření jeskyně roku 1885, stejně jako vědci, kteří se na zpřístupnění a mapování tehdy podíleli. Badatelé plánují pro návštěvníky jeskyně připravit brožuru, ve které se o těchto zajímavostech dozví mnohem víc.

Žáci z Montessori programu ZŠ Vápenná se stejně jako loni rozhodli natočit krátké filmy, tentokrát na témata z historie našeho regionu. Sekce Animace pracovala s fázovou technikou „stop motion“. Zpracovaná témata byla opravdu široká, od katastrof na Jesenicku za posledních 200 let, historie sportů na Jesenicku, osudy rozhleden na Borůvkové hoře až po příběh ze zajateckého tábora na Rejvízu. Všechny animace se opravdu povedly a je možné je zhlédnout na sociálních sítích školy či na YouTube kanálu Vlastivědného muzea Jesenicka (Vodní tvrz Jeseník).

T-expedice Jeseníky 2025 byla finančně podpořena ze strany Olomouckého kraje. Partnery byla společnost Naturfyt Bio, Gymnázium Jeseník, Základní škola Jeseník, Montessori Vápenná a Základní škola Česká Ves.