Po stopách jesenického kamenoprůmyslu

Na Jesenicku došlo na přelomu 19. a 20. století k mohutnému rozmachu kamenoprůmyslu, jehož pozůstatky jsou v krajině stále dobře patrné. Centrem těžby a zpracování žuly se stala oblast pod severním úpatím Sokolského hřbetu a stála také za poválečným přejmenováním městečka Frýdberk na Žulovou. Zde také vlastivědná vycházka vedená Pavlem Macháčkem začala. Přestože meteorologové slibovali na víkend prudké ochlazení s dešťovými a sněhovými přeháňkami, teploty zůstaly nakonec přijatelné a na nebi se občas objevilo i sluníčko.

Od žulovského nádraží zamířili účastníci po trati bývalé železniční vlečky, kterou v časech první světové války vybudovala firma H. Kulka & Co. ke svým lomům a zpracovatelským závodům v Černé Vodě. Cestou si obdivovatelé minulosti Jesenicka mohli prohlédnout nejen několik opuštěných lomů (Transgranit, Za lihovarem, Sorge nebo Hutung), ale i trosky bývalého lihovaru v osadě Starost nebo nákladiště Haspelberg. V Černé Vodě u lomu Rampa, který patřil společnosti H. Kulka & Co. a je dnes asi nejznámějším zatopeným lomem na Jesenicku, se účastníci stočili k Vápenné a navštívili skalní útvary ve zdejší přírodní rezervaci Píšťala. Od ní vystoupali do osady Zelená Hora, v níž je výlet jarní přírodou zavedl k Arcibiskupskému lomu, do místní části zvané Hanička a do lomu Vycpálek. To se již blížil závěr putování, které mělo cíl v obci Vápenná, jíž průmyslové odvětví rovněž dalo jméno. Mohutné vápenky zde sice byly zbořeny ve třetí čtvrtině 20. století, přesto otisk jejich činnosti je v obci a jejím okolí stále viditelný.