Vzpomínka na Zdeňka Brachtla

U příležitosti 20 let od úmrtí jedné z nejvýraznějších postav regionálního bádání Zdeňka Brachtla uspořádalo Vlastivědné muzeum Jesenicka společně se Státním okresník archivem Jeseník v pátek 12. dubna skromnou vzpomínkovou akci, která se odehrála v předsálí Vodní tvrze a hřbitově v Bukovicích.

Mgr. Zdeněk Brachtl se narodil 21. května 1953 v obci Leština u Zábřehu. Roku 1975 absolvoval zábřežskou střední všeobecně vzdělávací školu a nastoupil na Pedagogickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci, obor český jazyk – dějepis. Po ukončení studií učil tři roky na základní škole v Mikulovicích a v roce 1979 se stal správcem vlastivědného muzea ve Vodní tvrzi v Jeseníku, tehdy spadajícího pod Okresní vlastivědné muzeum Šumperk. Záhy si vybudoval pověst nadmíru čilého a schopného pracovníka nadšeného pro popularizaci řady regionálních témat. Zpracovával sbírky, vytvořil depozitář společenských věd, vedle toho však rovněž aktivně přednášel, vedl vlastivědný kroužek a ve spolupráci se Střediskovým kulturním zařízením v Jeseníku vytvářel komponované audiovizuální vzdělávací programy (za zmínku stojí např. Spiknutí proti rozumu z roku 1987 o čarodějnických procesech).

Za svou kariéru vytvořil celou řadu zajímavých výstav, v nichž mohl plně uplatnit své hluboké znalosti historie Jesenicka. V roce 1989 např. připravil výstavu věnovanou Karlu Dittersi z Dittersdorfu, o tomto věhlasném hudebníkovi pak vytvořil stálou expozici pro Městské muzeum v Javorníku. Jeho velice úspěšná výstava Hrady, hrádky a tvrze na Jesenicku na počátku 90. let putovala do německého Kirchheimu a do polské Nisy. Tím nejúspěšnějším počinem, u návštěvníků i ohlasem v médiích, se však stala putovní výstava Čarodějnické procesy na severní Moravě a ve Slezsku z roku 1995. Tímto tématem se později zabývala také jeho dcera Michaela Neubauerová.

Od roku 1982 působil jako kronikář města Jeseníku.

Neméně významnou složku vlastivědné práce Zdeňka Brachtla představovala jeho rozsáhlá publikační činnost. Vedle odborných periodik (kupř. vlastivědný sborník Severní Morava) svými popularizačními články aktivně přispíval i do regionálního tisku, podílel se na tvorbě publikací (Lipová – lázně v minulosti a dnes). Jeho celoživotní vášní však byla archeologie. Věnoval se zjišťovacím a záchranným archeologickým výzkumům středověkých fortifikací (hrad Kaltenštejn, tvrziště Heřmanovice), historických center měst Jesenicka i sakrálních staveb. Významné jsou jeho poznatky o nejstarších dějinách zámku Jánský Vrch, kde objevil vzácné renesančních kachly. Zpracovával nové nálezy (soubor bronzů ze Skorošic, keramika z Vidnavy, koníček a sekyrka z Javorníku apod.).

Po revoluci započal velice plodnou spolupráci s Muzeem v Nise a s muzejními a kulturně-historickými či krajanskými sdruženími v Německu. Po ustavení okresu Jeseník roku 1996 byl jmenován ředitelem nově zřizovaného Vlastivědného muzea Jesenicka. Zároveň začal studovat na opavské univerzitě středověkou archeologii, což bylo jeho celoživotním snem. Bohužel jeho plány zhatila nemoc, které ve věku nedožitých 46 let dne 12. dubna 1999 podlehl. Je pochován na hřbitově v Bukovicích.

Málokterý badatel vykonal pro popularizaci Jesenicka tolik jako právě Zdeněk Brachtl, na něhož jeho rodina, přátelé a kolegové zároveň vzpomínají jako na milého a přívětivého člověka. Spolu s Adolfem Kettnerem či Rudolfem Zuberem je tak plným právem považován za jednu z nejvýraznějších postav regionálního bádání.

Autorem textu je Mgr. Matěj Matela