Knižní publikace o místních horských fenoménech slavnostně pokřtěny

V loňském roce oslovilo nakladatelství Albatros Media etnografa VMJ Matěje Matelu, jestli by se nepustil do napsání publikace zabývající se nejvyšší horou Moravy a Slezska, majestátním Pradědem, o němž samostatně dosud žádná kniha nevyšla. Návrh byl přijat, a vedení VMJ se s nakladatelstvím navíc dohodlo na vytvoření další části edice „Fenoménů“, a to Rychlebských hor. Ty měly vzejít z autorské dílny Pavla Macháčka, pracovníka popularizace regionální vlastivědy. Oba se pustili do práce, díky čemuž Fenomén Praděd spatřil světlo světa v polovině února a Fenomén Rychlebské hory dva měsíce nato.

Slavnostní večer, jehož se zúčastnilo velké množství zájemců, zahájila bravurně zvládnutým hudebním vystoupením Veronika Kroupová ze Základní umělecké školy Jeseník. Příjemné tóny příčné flétny a saxofonu si pak přítomní vyslechli ještě několikrát. Po hudebním úvodu si vzal slovo ředitel VMJ Pavel Rušar, který návštěvníky srdečně přivítal, oba autory za jejich práci pochválil a vyjádřil přání, aby ve své publikační činnosti pokračovali i nadále. Jeho řeč pak milými slovy doplnila redaktorka Ivana Auingerová. Následně Matěj Matela krátce přiblížil svou knihu a zdůraznil, jak skutečně nadregionálním fenoménem Praděd je. S tím souhlasili i oba kmotři publikace, Jiří Glonek z Vědecké knihovny v Olomouci a Igor Hornišer z bruntálského muzea. Po Pradědu dostaly prostor Rychlebské hory, jejichž tvůrce Pavel Macháček poděkoval všem, kteří mu s knihou pomohli, a předal slovo svým kmotrům – Květoslavu Growkovi, někdejšímu archiváři a výrazné osobnosti na poli jesenické vlastivědy, a Miroslavu Trávníčkovi, vlastivědnému fotografovi a znalci Jesenicka.

Z úcty k titulům je všichni výše jmenovaní nepokřtili obligátním šampaňským (které nicméně samozřejmě nemohlo chybět), ale zvolili originální způsob – na Praděd dopadl mech a traviny natrhané přímo na svahu krále Jeseníků, Rychleby pak byly obsypány trávou pocházející z tohoto tajemného pohoří. Po křtu se na vyzvání ředitele P. Rušara účastníci přesunuli ke stolu, kde na ně již čekali oba autoři s propiskami a patřičnou energií k podepisování, což lidé využili v hojné míře.

Obě knihy, které se ihned po svém vydání začaly prodávat v nečekaně vysokých číslech, si můžete kromě internetových knihkupectvích zakoupit na recepci Vlastivědného muzea Jesenicka či v nedalekém knihkupectví Domeček.