Odhalení pamětní desky npor. A. Guhra16.08.2022 V sobotu 13. srpna se ve Zlatých Horách před budovou Obvodního oddělení Policie ČR uskutečnil pietní akt spojený s odhalením pamětní desky nadporučíku četnictva Antonu Guhrovi (1868–1920). Rodák ze Sosnové na Opavsku zastával od roku 1914 funkci okresního četnického velitele v Jeseníku. Navzdory svému německému původu zůstal ve službě i po vzniku Československa a čeští nadřízení jej hodnotili jako schopného důstojníka. Osudným se mu stal 13. srpen 1920. Tehdy ve Zlatých Horách proběhly demonstrace proti odvodům občanů německé národnosti do československé armády. Dav také žádal propuštění mladíků z nedalekých Heřmanovic, kteří byli zatčeni za neuposlechnutí povolávacího rozkazu. Přestože požadavku bylo vyhověno, nepokoje pokračovaly. K obnovení pořádku byl povolán četnický oddíl, složený převážně z nezkušených nováčků. Okresní velitel Anton Guhr se pokusil předejít konfrontaci a vyjednávat. Když zjistil, že jeden z demonstrantů je ozbrojen revolverem, pokusil se jej legitimovat a zbraň mu zabavit. Neznámý muž však na četnického důstojníka z bezprostřední blízkosti vystřelil a na místě jej zabil. Zaskočení četníci bez rozkazu vystřelili do davu. Palba si vyžádala tři životy. Následné vyšetřování identitu Guhrova vraha neodhalilo. Případ byl rychle uzavřen, aby se předešlo dalším nepokojům. Osud Antona Guhra zmapovali historici Vlastivědného muzea Jesenicka a Slezského zemského muzea v Opavě. Pietní akt zorganizoval Územní odbor Policie ČR v Jeseníku, Vlastivědné muzeum Jesenicka a Město Zlaté Hory. Navzdory nepřízni počasí akci navštívili policejní veteráni, představitelé polské policie a pohraniční stráže i zástupci veřejnosti. Přítomné uvítal ředitel územního odboru Jeseník plk. Ivan Petrišče. Ředitel VMJ Pavel Rušar ve svém proslovu zdůraznil paradox události z roku 1920, jejímiž obětmi byli na obou stranách konfliktu českoslovenští Němci. Dále vyjádřil naději, že česko-německý dialog bude nadále zdárně pokračovat. Na tuto myšlenku navázal ve své řeči zástupce německého velvyslanectví v Praze Leonard Nielen, který pronesl úvahu o paralelách mezi situací v Guhrově době a současnými projevy nacionálního radikalismu. Po proslovech následovalo samotné odhalení pamětní desky s čestnou salvou, položením věnců a minutou ticha. Symbolický akt doprovodilo také hudební vystoupení Jesenických trubačů. Následně historik VMJ Ondřej Kolář seznámil přítomné s životním příběhem Antona Guhra a okolnostmi jeho smrti. Na závěr policisté symbolicky uctili Guhrovu památku spuštěním sirén služebních vozidel. Po skončení oficiálního programu měli návštěvníci možnost prohlédnout si prostory policejní budovy a vozidla policie, stejně jako drobnou výstavku o dějinách četnictva na Zlatohorsku. Případ Antona Guhra byl podrobně popsán v 18. svazku sborníku Jesenicko z roku 2017. | |