Vidnavské mokřiny

A právě sem v sobotu 14. května 2022 zamířila botanická exkurze, která nesla název „Za vachtou a dalšími skvosty Vidnavských louček“. Uspořádalo ji Vlastivědné muzeum Jesenicka ve spolupráci s Moravským zemským muzeem v Brně. Sraz účastníků byl v 10 hodin na vidnavském náměstí, odkud společně s biologem Vojtěchem Taraškou vyrazili za přírodními poklady nedaleké lokality.

Území přírodní rezervace se rozkládá na ploše 32 ha a leží v blízkosti státní hranice s Polskem. Kdysi se tu nacházely rašelinné louky, které byly pravidelně koseny. Zemědělské využití lokality doplnila v 19. století těžba rašeliny, jež byla sušena ve formě cihliček (borků) a využívána především jako palivo. Také státní hranice probíhala jinak než dnes. Po válkách mezi císařovnou Marií Terezií a pruským králem Friedrichem II. Velikým, které pro habsburskou monarchii znamenaly ztrátu Slezska, sahala až k současné vidnavské škole a celá dnešní část Vidnavy zvaná Krasov (původně Schubertova Kraš) připadla tehdy Prusku. Za nejseverněji položenými domy Krasova se však nově vytyčená státní hranice stáčela ostře k východu a obíhala rašelinné louky. Na jejím průběhu nezměnil nic ani fakt, že se v roce 1945 stalo novým sousedem Československa Polsko. Teprve v polovině 50. let 20. století došlo v rámci úpravy státních hranic mezi oběma sousedními státy k jejich „narovnání“ a připojení Krasova k Vidnavě.

Ještě po druhé světové válce byly rašelinné louky zemědělsky využívané a porostlé pouze solitérními stromy. Tehdy v této lokalitě prováděl své výzkumy pozdější profesor brněnské univerzity Jiří Vicherek, který zde zdokumentoval výskyt mnoha dnes již vzácných mokřadních a rašeliništních druhů rostlin. V éře socialistické kolektivizace venkova však byla část mokřadů odvodněna, došlo k zaplavení bývalé „těžní jámy“ po dobývání rašeliny a zbytek území začal pozvolna zarůstat dřevinami a rákosem.

Přesto se na zbytcích rašelinných luk dodnes dochovaly vzácné druhy mokřadních rostlin jako vachta trojlistá, prstnatec májový, suchopýr širolistý nebo rosnatka okrouhlolistá, s nimiž se účastníci exkurze mohli na vlastní oči seznámit. Vojtěch Taraška také přiblížil další zajímavosti tohoto území, které vedle četných vzácných rostlin spočívají i v pestrosti zdejší fauny zastoupené mnoha chráněnými druhy, jako jsou modrásek bahenní, ledňáček říční, dudek chocholatý, pochop rákosní, ropucha obecná, skokan zelený nebo čolek obecný. Obeznámil je rovněž s proměnami, jimiž tato lokalita v minulosti prošla, neboť Vidnavské mokřiny jsou totiž vedle unikátní flory a fauny také smutným dokladem projevu společenských změn na přírodě a ne vždy citlivého vztahu člověka k ní.

Pavel Macháček

Pokud jste sobotní botanickou exkurzi nestihli, vězte, že další příležitost se Vám naskytne opět v sobotu 18. června, kdy se společně s Vojtěchem Taraškou a Radimem Hédlem můžete vypravit za květenou zaniklé osady Hraničky, a to v rámci exkurze Moravskoslezské pobočky ČBS ve spolupráci s Moravským zemským muzeem a Botanickým ústavem AV ČR.