Pomník vrchnímu lesmistru Micklitzovi slavnostně odhalen

O dráze lesníka snil Julius Micklitz již v dětství, které prožil ve Slezských Pavlovicích. Jeho sen mu byl umožněn. Po praxi na panství Řádu německých rytířů v Hrabyni studoval na lesnické akademii v Mariabrunn a roku 1846, v pouhých pětadvaceti letech, se stal nadlesním v Karlově Studánce. Díky jeho mimořádným schopnostem a energickému vedení doznaly zdejší lesy nebývalého rozvoje, vedle toho se stihl zapojit do celé řady aktivit a napsat zásadní dílo o vegetačních podmínkách v lesích Hrubého Jeseníku. Když roku 1861 přijal místo vrchního lesmistra vratislavského biskupství a s rodinou přesídlil do Jeseníku, dostalo se mu ještě o něco větší míry nezávislosti. Biskupství záhy seznalo, že do tohoto úřadu nemohlo dosadit povolanějšího člověka – jen čistý příjem z lesních ploch vratislavské diecéze vystoupal za dvě desetiletí Micklitzova působení na téměř dvojnásobek. Vedle neuvěřitelného pracovního nasazení a znalostí byl však rovněž ctěn pro svou upřímnou a dobrosrdečnou povahu i nadčasově demokratický přístup k zaměstnancům. Zemřel 3. dubna 1885 v náručí své milované manželky Klotildy.

S iniciativou připomenout 200. výročí Micklitzova narození pomníkem na místě jeho posledního odpočinku přišel odborný pracovník jesenického muzea Matěj Matela, který se dlouhodobě zabývá výzkumem dějin místního předválečného lesnictví. Po schválení tohoto návrhu byl na západním svahu Zlatého chlumu za účasti revírníka státního podniku Lesy ČR Tomáše Baiera vybrán kámen, který pracovníci VMJ pod vedením technika Miroslava Osmančíka zabetonovali počátkem listopadu na příslušné hrobové místo. Pamětní desku pak graficky navrhla a nechala vytvořit Markéta Kobierská, která rovněž upravila okolí pomníku. Slavnostní akt 16. prosince v 16.00 hod., na němž se sešly zhruba dvě desítky účastníků, zahájili jeseničtí trubači. Po nich si vzal slovo ředitel VMJ Pavel Rušar, který mimo jiné připomněl, že projekty tohoto typu patří neodmyslitelně k muzejnické činnosti. Poté předal slovo Matěji Matelovi, jenž přítomným představil život, dílo a odkaz Julia Micklitze. Následně již k místu přistoupil zástupce státního podniku Lesy ČR Filip Beneš a zástupce Arcibiskupských lesů a statků, s. r. o., Jan Ťulpík, kteří z kamene společně odejmuli jedlové chvojí, a pomník tak za potlesku účastníků slavnostně odhalili. Po přípitku slivovicí a přátelských rozhovorech se účastníci, již za tmy, pozvolna rozešli.

Děkujeme tímto našim dvěma partnerům, Lesům ČR a Arcibiskupským lesům, za pomoc při realizaci tohoto projektu, který – jak věříme – přispěje k větší známosti jména Micklitz v řadách místní veřejnosti. O jeho osobě si budete moci obšírně přečíst v připravovaném sborníku Jesenicko 2022.